|
|
Migrace, jazyk a integrace (srovnání Nizozemska a Vlámska v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století)
Vokáčová, Martina ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Klusáková, Luďa (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nizozemskými a vlámskými politikami vůči imigrantům v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století a tím, jaká role je v nich přisuzována jazyku. Zkoumá argumenty a koncepty, kterými byly tyto politiky motivovány a legitimizovány a kriticky hodnotí jejich tradiční periodizaci. Poukazuje na riziko nesprávného čtení nizozemského "tweesporenbeleid" sedmdesátých let jako založeného na multikulturalismu místo očekávání návratu imigrantů do jejich mateřské země. Soustředí se na Minderhedennotu z 1981/83 coby hlavní mezník vedoucí k interpretaci problematiky alochtonů jako socio-ekonomického problému a zkoumá veřejnou debatu na základě dokumentů nizozemského parlamentu. Osvojování nizozemštiny jako druhého jazyka, tvrdí, hrálo vždy klíčovou roli v daných politikách. Od osmdesátých let byla věnována větší pozornost evaluaci studijních plánů s ohledem na nediskriminaci nerodilých mluvčích. Ve vlámském případě byl konstatován méně systematický přístup. Politiky byly méně centralizovány a byly zásadně ovlivněny skutečností bilingvnosti a konkurencí mezi nizozemštinou a francouzštinou v Belgii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Migrace, jazyk a integrace (srovnání Nizozemska a Vlámska v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století)
Vokáčová, Martina ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Klusáková, Luďa (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nizozemskými a vlámskými politikami vůči imigrantům v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století a tím, jaká role je v nich přisuzována jazyku. Zkoumá argumenty a koncepty, kterými byly tyto politiky motivovány a legitimizovány a kriticky hodnotí jejich tradiční periodizaci. Poukazuje na riziko nesprávného čtení nizozemského "tweesporenbeleid" sedmdesátých let jako založeného na multikulturalismu místo očekávání návratu imigrantů do jejich mateřské země. Soustředí se na Minderhedennotu z 1981/83 coby hlavní mezník vedoucí k interpretaci problematiky alochtonů jako socio-ekonomického problému a zkoumá veřejnou debatu na základě dokumentů nizozemského parlamentu. Osvojování nizozemštiny jako druhého jazyka, tvrdí, hrálo vždy klíčovou roli v daných politikách. Od osmdesátých let byla věnována větší pozornost evaluaci studijních plánů s ohledem na nediskriminaci nerodilých mluvčích. Ve vlámském případě byl konstatován méně systematický přístup. Politiky byly méně centralizovány a byly zásadně ovlivněny skutečností bilingvnosti a konkurencí mezi nizozemštinou a francouzštinou v Belgii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Belgie před rozpadem státu? Překážky pro vznik dvou suverénních států.
Kloboučníková, Kristýna ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Jazykový a ekonomický konflikt v Belgickém království je hoden pozornosti především z jednoho důvodu. Jedná se o konflikt štěpící společnost zakladatelského státu Evropské unie. Spory o identitu probíhají přímo v centru současné Evropy, ve které naopak převládá tendence k hlubší integraci. Tato bakalářská práce se zabývá konfliktem mezi Vlámy a Valony, za účelem definovat překážky, které belgickou společnost sjednocují a tak zabraňují rozpadu země. V první části práce je vysvětlena teorie konfliktních linií, která je v dalších kapitolách aplikována na konflikt v Belgii. Druhá a třetí část práce se zabývají vývojem konfliktu a jeho současným stavem. Čtvrtá část se věnuje překážkám, které umožňují zachování existence belgického státu.
|
host ::
RSS.